|
|
Svoboda a mravnost; Hegelovo pojetí svobody v Základech filosofie práva
Zelenda Kupcová, Adéla ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí svobody v praktické filozofii G. W. F. Hegela a jejím vztahem k etice, konkrétně k moralitě a mravnosti. Zkoumán je i vztah svobody a společenských struktur, v nichž jedinec žije a svou svobodu nejen realizuje, ale i získává. Cílem práce je zohlednit možný vliv Hegelova pojetí svobody na současné otázky a problémy a k jejich reflexi v politické filozofii a sdělit, jaký přínos může mít Hegelova praktická filosofie pro současnou filozofii i společenské vědy jako takové. Práce vychází zejména z Hegelova spisu Základy filosofie práva, ale přihlíží i k jeho Filosofii dějin a Fenomenologii ducha. KLÍČOVÁ SLOVA: politická filosofie; Hegel; svoboda; etika; moralita; mravnost
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Apoštol Pavel a filosofie: Studie k politické teologii a její recepci v soudobé filosofii
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce pojednává o politické teologii a politickém myšlení apoštola Pavla v kontextu soudobé filosofie. Metodologická část představuje koncept politické teologie, který umožňuje analyzovat vzájemné vztahy mezi oblastmi politiky a náboženství, zejména implicitní a explicitní významy určitých náboženských postojů a idejí. Pozornost je věnována Maxi Weberovi a jeho programu "hospodářské etiky světových náboženství": Weber se zaměřoval na kontingentní historické křižovatky a výhybky historického vývoje, které tvoří specifické "vztažení k hodnotám" (Wertbeziehung) a umožňují porozumět běhu dalšího sociální a politického vývoje. Weber sám viděl jednu z takových historických křižovatek a bodů obratu v Pavlově teologii a misijním působení. Další část je věnována interpretacím Pavlovy politické teologie u Jacoba Taubese, Alaina Badioua a Giorgio Agambena a jejich kritickému zhodnocení. Třetí část tvoří původní příspěvek k Pavlově politické teologii, který vychází z uvedených interpretací, ale některá témata interpretuje odlišně a připojuje k nim další dosud opomíjené aspekty Pavlovy politické teologie. Pozornost je věnována socio-politických důsledkům a významům Pavlovy eklesiologické imaginace obsažené v konceptu "corpus Christi"; časovosti; konceptu "katechon"; pojetí rovnosti, nerovnosti a politické moci;...
|
|
| |
|
| |
|
|
A Libertarian Critique of the U.S. Criminal Justice System
Král, Zdeněk ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Práce analyzuje vybrané problémy, kterým čelí systém trestního práva a trestního řízení ve Spojených státech amerických, a řešení navrhovaná americkými libertariány. Nejprve na základě současných i historických pramenů komplexně představuje libertarianismus jako životní a politickou filosofii. Následně zkoumá reálný vliv libertariánů na americkou politiku, a pravděpodobnost, že se libertariánské návrhy podaří prosadit. Analyzuje úspěchy Libertariánské strany a představuje hnutí a frakce ve dvou hlavních stranách, Republikánské a Demokratické, a vlivné současné politiky, kteří libertariánské návrhy alespoň částečně prosazují. V závěrečné, stěžejní kapitole využívá práce teoretický základ z první kapitoly při analýze nedostatků amerického systému trestního práva a trestního řízení, a řešení či změn, které libertariáni navrhují. Struktura této analýzy kopíruje standardně uznávané dělení systému na trestní právo a jeho následné vymáhání skrz policejní složky, soudy a nápravná zařízení. Na každé z těchto úrovní nabízí práce jak představení libertariánské kritiky současného fungování samotného systému, tak příklady konkrétních problémů a navrhovaných řešení. Práce identifikuje takzvanou "válku proti drogám" jako jeden z klíčových bodů libertariánské kritiky a využívá ji jako případovou studii, která ilustruje...
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Apoštol Pavel a filosofie: Studie k politické teologii a její recepci v soudobé filosofii
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce pojednává o politické teologii a politickém myšlení apoštola Pavla v kontextu soudobé filosofie. Metodologická část představuje koncept politické teologie, který umožňuje analyzovat vzájemné vztahy mezi oblastmi politiky a náboženství, zejména implicitní a explicitní významy určitých náboženských postojů a idejí. Pozornost je věnována Maxi Weberovi a jeho programu "hospodářské etiky světových náboženství": Weber se zaměřoval na kontingentní historické křižovatky a výhybky historického vývoje, které tvoří specifické "vztažení k hodnotám" (Wertbeziehung) a umožňují porozumět běhu dalšího sociální a politického vývoje. Weber sám viděl jednu z takových historických křižovatek a bodů obratu v Pavlově teologii a misijním působení. Další část je věnována interpretacím Pavlovy politické teologie u Jacoba Taubese, Alaina Badioua a Giorgio Agambena a jejich kritickému zhodnocení. Třetí část tvoří původní příspěvek k Pavlově politické teologii, který vychází z uvedených interpretací, ale některá témata interpretuje odlišně a připojuje k nim další dosud opomíjené aspekty Pavlovy politické teologie. Pozornost je věnována socio-politických důsledkům a významům Pavlovy eklesiologické imaginace obsažené v konceptu "corpus Christi"; časovosti; konceptu "katechon"; pojetí rovnosti, nerovnosti a politické moci;...
|
|
|
The Liturgy of Revolution: Political Theory of Patrick Pearse between Catholicism and Modernism
Ruczaj, Maciej ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Markus, Radvan (oponent) ; Ní Ghaibhí, Róisín (oponent)
Velikonoční povstání v Dublinu v roce 1916 je často popisováno s důrazem na prolínání nacionalismu a náboženské symboliky spásy skrze utrpení. Právě silná přítomnost náboženského diskurzu v odkazu lídra a hlavního ideologa povstání, Patricka Pearse, byla hlavní příčinou jeho posmrtného "vítězství" - Velikonoční povstání bylo vnímáno jako základní stavební kámen identity nového Irska. Ze stejných důvodů byl však také odsuzován, a to jako duchovní otec militantního a sektářského křídla irského republikanismu ve 20. století. Tato politizace debaty o Pearseově odkazu způsobila, že jen vzácně bylo jeho myšlení zkoumáno sine ira et studio. Tato disertace, po obecném uvedení do problematiky recepce Pearsova myšlení a teoretickém a historickém vymezení vztahů mezi nacionalismem a náboženstvím v evropském a irském kontextu, se zaměřuje na nové přezkoumání náboženských základů Pearsova myšlení o národu a nacionalismu. Pearsův nacionalismus je prezentován jako syntéza náboženských motivů a romantických a modernistických vlivů. Jeho základem je dynamický mechanismus transpozice symbolů a motivů ze sféry teologie do uvažování o národu, který nazývám translatio sacrii. Působení tohoto mechanismu je dokládáno analýzou řady Pearsových politických pamfletů a literárních děl, především z posledního období jeho...
|
|
|
Svoboda a mravnost; Hegelovo pojetí svobody v Základech filosofie práva
Zelenda Kupcová, Adéla ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí svobody v praktické filozofii G. W. F. Hegela a jejím vztahem k etice, konkrétně k moralitě a mravnosti. Zkoumán je i vztah svobody a společenských struktur, v nichž jedinec žije a svou svobodu nejen realizuje, ale i získává. Cílem práce je zohlednit možný vliv Hegelova pojetí svobody na současné otázky a problémy a k jejich reflexi v politické filozofii a sdělit, jaký přínos může mít Hegelova praktická filosofie pro současnou filozofii i společenské vědy jako takové. Práce vychází zejména z Hegelova spisu Základy filosofie práva, ale přihlíží i k jeho Filosofii dějin a Fenomenologii ducha. KLÍČOVÁ SLOVA: politická filosofie; Hegel; svoboda; etika; moralita; mravnost
|
host ::
RSS.